Úvod >> orchideje

Pěstování orchidejí - kde pěstovat orchideje

Orchideje potřebují hodně jasného rozptýleného světla, a proto na jižním okně v horkých poledních hodinách potřebují zastínění. Pro pěstování orchidejí se dobře hodí východní okno, na západním okně (pokud není zastíněné stromy) je stejně jako na jižním potřeba

zastínění. Orchidej bude tím lépe růst
a vyvíjet se, čím více bude mít světla a čerstvého vzduchu
.

 

Pěstování orchidejí - osvětlení pro orchideje

Aby orchideje dobře rostly a kvetly, je jim třeba zajistit 12 až 15 hodinový světelný den. Proto je v zimě potřebné doplňkové umělé osvětlení. Místnost s orchidejemi musíme pravidelně větrat. Orchideje nemají rády průvan a prudké výkyvy teplot. Před výběrem konkrétního druhu orchideje je nutné vzít v úvahu teplotu, kterou bude potřebovat, protože existují druhy určené do chladnějších místností (například dendrobium, paphiopedilum, coelogyne), do místností s mírnou teplotou (například cymbidium), a do teplých místností (například phalenopsis, vanda, některá dendrobia a cattleye).

Zalévání orchidejí

V období vegetace a květu se orchideje zalévají poměrně hojně a pravidelně. Zálivka musí být rovnoměrná. Nedostatek vláhy vede k vytvoření slabých a špatně vyvinutých výhonů. Ve vegetačním období musí být půda stále lehce zavlhlá. Zavlažovat lze i z misky. Množství zálivky závisí na druhu orchideje a stadiu jejich vývoje. Orchideje potřebují vysokou vzdušnou vlhkost. V zimě v místnostech s ústředním topením a při horkém počasí v létě nepomůže ani opakované rosení, i když z hygienických důvodů je pravidelné orosování nutné.

Rosení orchedejí

Orchideje nerosíme, jsou-li na slunci

. V době květu se orchideje rosí tak, aby voda nedopadala na květy. Nejlépe je rosit orchideje ráno nebo po obědě, na noc můžeme rosit v případě, že květináče s orchidejemi nejsou na balkóně nebo na verandě.

 

Přesazování a pěstební substrát pro orchideje

Všechny orchideje s výjimkou druhů s opadavými listy nemají přesazování rády a těžce ho snášejí. Epifytní orchideje přesazujeme po 4 – 5 letech, stálezelené po 2 – 3 letech, opadavé každý rok. V praxi orchideje přesazujeme, když kořeny vyčnívají z drenážního otvoru, nebo když na jaře příliš pomalu rostou, nebo nerostou vůbec. Půda pro pěstování orchidejí by měla být hrubá, propouštějící vzduch a vodu, slabě kyselá, s nevysokou koncentrací živin. Připravujeme-li půdní směs sami, použijeme 1 díl jemně mletých kořenů kapradí, 1 díl jemně mletého mechu, 1 díl kypré lehké drnovky a 1 díl listovky. Do půdní směsi pro orchideje můžeme přidat trochu spadaného dubového listí (zlepší strukturu zeminy). Můžeme koupit hotovou půdní směs pro orchideje také v květinářství.

Orchideje přihnojujte kombinovaným minerálním hnojivem

V době aktivního růstu se orchideje přihnojují kombinovaným minerálním hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny. Existují i speciální hnojiva pro orchideje.

Jak se množí orchideje - řízky, dělení, semena orchidejí

Orchideje se množí řízky, dělením, semeny a hlízami. Pro množení řízky se používají staré dlouhé stonky, vedlejší výhony nebo odkvetlé stvoly. Řízky řežeme dlouhé 10 – 15 cm. Odříznutý řízek se nezasunuje do země, jako u jiných pokojových rostlin, ale pokládá se naplocho na povrch zeminy (písku nebo mechu) a umístí se do vytápěného pokojového skleníku

. Orchideje je také možné množit stonkovým výhonem přesahujícím do vedlejšího květináče, který po zakořenění od mateřské rostliny odřízneme.

 

Rozmnožování orchidejí semeny

Pro rozmnožování semeny použijeme půdu z rozmělněného mechu (můžeme do ní přidat trochu listovky), kterou dobře zvlhčíme. Na ni se v řadách nasypou semena, která se nezahrnují zeminou. Výsadbu udržujeme při teplotě 22 – 25°C a vysoké vlhkosti vzduchu. Místo zálivky semena pečlivě rosíme měkkou vodou. Po vyrašení prvního lístku pikýrujeme sazenice do zeminy složené z poloviny drceného mechu a poloviny rašeliny. Podruhé pikýrujeme po vyrašení druhého lístku do půdy složené kromě mechu a rašeliny i z mletých kořenů kapradí.

Choroby a škůdci orchidejí

Nejčastěji orchideje napadají svilušky, třásněnky, mšice, červci, puklice a molice.

Ochrana proti chorobám a plísním

Nejúčinnější ochranou pro napadené rostliny, je odstranění napadených částí rostliny a postřik účinným insekticidem.

Druhy orchidejí - seznam orchidejí

podrobný seznam orchidejí. Orchideje dělíme na chladnomilné orchideje, orchideje se středními nároky a teplomilné.

Chladnomilné orchideje

  • Coelogine cristata
  • Odontoglossum rosii
  • Odontoglosum grande
  • Stanhopea hernandezii
  • Vanda coeurolea
  • Miltonia speciosa

Orchideje se středními nároky

  • Paphiopedilum calossum
  • Paphiopedilum insignis
  • Cymbidium lowianum
  • Dendrobium nobilis
  • Zygopetalum mackayi
  • Odontocidum Tiger

Teplomilné orchideje

  • Cattleya labiata
  • Phalenopsis amabilis
  • Dendrobium phalenopsis

 

 

 

 

 

 

 

Orchideje - pěstování orchidejí v bytě (1Orchidejová vitrína

Od té doby, co se orchideje dováží z jižní Ameriky do Anglie v „přepravních bednách“, hledají se pro citlivé rostliny malé, uzavřené biotopy. Teprve dnes je možné uskutečnit tyto sny dlouhodobě. Dřívější potíže - přehřátí, nedostatek vzduchu, zadržovaná vlhkost, nedostatek světla a vlhkosti vzduchu – je možno částečně technicky vyřešit. Mnohé zkušenosti lze převzít od akvaristů a teraristů.

 


Trh nabízí jen několik hotových řešení, ta jsou však vždy drahá. Na řadu většinou přichází vlastní stavba nebo spolupráce s výrobcem - ze specializovaného obchodu s drobným zvířectvem - v okolí. Jako vzor slouží terárium.

Důležité jsou následující body:
• Vrchní a spodní větrání ve vitríně.
• Velké otvory pro nutné zásahy při pěstování.
• Pohyb vzduchu pomocí malých ventilátorů.
• Osvětlení umístěné lépe vně vitríny, aby se zamezilo přehřátí.

Výběr mezi dřevěnými, ocelovými, hliníkovými nebo celoskleněnými vitrínami je otázkou peněz a vkusu. Zadní stěnu lze vytvořit z borky korkového dubu; na ni se mohou připevnit rostliny. Podle prostředí vitríny je potřeba vestavět topení. Topné podložky či kabely musí být termostaticky regulovatelné. U všech elektrických přístrojů je nutné dbát na bezpečnost, neboť ve vitrínách je vlhké prostředí. Vsazujete-li epifytický kmen, musíte jej dobře upevnit. Na dno vitríny byste měli volit obzvlášť strukturálně stabilní rostlinný substrát. V tomto případě se osvědčila směs zeminy pro květiny s keramzitem.

Orchideje v teráriu
Samozřejmě i terárium patří k vitrínám, jen výběr rostlin je poněkud omezen. Klimatické podmínky se přizpůsobují chovaným živočichům. Proto jsou orchideje vhodné do terárií nejen pro svou příslovečnou pevnost listů, pahlíz a kořenů. Nejprve je ale potřeba najít správné rostlinné společenství. Je nutné zvážit, jaké živočichy budete chovat, jak se stravují, jakou mají velikost a kolik váží.

Technická řešení můžete převzít tak, jak jsou popsána u vitrín. Poté, co si připravíte samotné terárium, zasaďte doprovodné rostliny. K nim patří fíkovník nízký (Ficus pumila) a jeho obzvlášť malý cv. ‘Minima’, kromě toho také Episcia, Fittonia, Spathiphyllum, Acorus a mnoho zelených bromelií. Šedé tillandsie jsou vhodné pouze pro chladná a zvlášť světlá terária. Na dně lze snadno pěstovat kapradiny, ale i epifytické vranečky (Selaginella) a pepřince (Peperomia). Čerstvě získané exempláře nejprve pozorujte. Svinky a plže, kteří byli zavlečeni společně s mechem a zeminou, zkontrolujte v noci s baterkou. Živočichové sloužící jako potrava se živí rostlinami, měli by sem být proto přineseni pouze v nejnutnějším množství, aby nežili dlouho, a nezpůsobili tak škodu. Pěstování není náročné, ovšem škůdci mohou představovat problém. Nelze použít jed, užitečné organismy mohou být nasazeny také jen v omezené míře, neboť se mohou stát potravou pro některá zvířata v teráriu. Preventivně musíte dbát na to, abyste vysazovali výhradně rostliny bez škůdců.

Paludárium

V paludáriu dochází ke spojení rostlin a zvířat, vody a země. Velikost takového zařízení určuje jeho využití. Zanedbatelné nejsou ani problémy s hmotností, které způsobuje akvarijní část. Obecně se počítá se třetinou vody a dvěmi třetinami půdy. Výška s nadstavbou je omezena výškou pokoje. V nadstavbě se nachází potřebná technika, jako např. filtry, vzduchovací motorky atd.

Díky vysoké vlhkosti vzduchu z vodní části můžete v paludáriu pěstovat tropické a subtropické rostliny. Délka dne a noci je odpovídající regulací udržována na konstantních dvanácti hodinách, teplota dosahuje 24 °C. Vedle pěstování vodních rostlin si můžete vytvořit i část bažin, která přechází v souš a nakonec i k epifytům. V horní části paludária, především v blízkosti světelného zdroje, je možné pěstovat rostliny vyžadující sušší podmínky.

I v tomto případě si musíte obstarat nejprve rostliny, pak teprve vodní a suchomilné živočichovy. Přitom je nutné dobře volit živočišné druhy pro nadzemní část, neboť býložravci - k nim se řadí i oblíbené tropické vodní želvy - nepřipadají v úvahu.

Cílem je vytvořit uzavřený systém, přičemž není snadné zajistit oběh vody s rozpuštěnými živinami, odpovídající teplotu, dostatečné množství vzduchu a světla. Zaručené recepty neexistují, neobejdete se bez důkladného pozorování živočichů a rostlin i opatrných regulačních zásahů. Trpělivost patří k nejdůležitějším vlastnostem pěstitele.

 

Orchideje - pěstování orchidejí v bytě (2

 
Orchidejová vitrína
Od té doby, co se orchideje dováží z jižní Ameriky do Anglie v „přepravních bednách“, hledají se pro citlivé rostliny malé, uzavřené biotopy. Teprve dnes je možné uskutečnit tyto sny dlouhodobě. Dřívější potíže - přehřátí, nedostatek vzduchu, zadržovaná vlhkost, nedostatek světla a vlhkosti vzduchu – je možno částečně technicky vyřešit. Mnohé zkušenosti lze převzít od akvaristů a teraristů.

 


Trh nabízí jen několik hotových řešení, ta jsou však vždy drahá. Na řadu většinou přichází vlastní stavba nebo spolupráce s výrobcem - ze specializovaného obchodu s drobným zvířectvem - v okolí. Jako vzor slouží terárium.

Důležité jsou následující body:
• Vrchní a spodní větrání ve vitríně.
• Velké otvory pro nutné zásahy při pěstování.
• Pohyb vzduchu pomocí malých ventilátorů.
• Osvětlení umístěné lépe vně vitríny, aby se zamezilo přehřátí.

Výběr mezi dřevěnými, ocelovými, hliníkovými nebo celoskleněnými vitrínami je otázkou peněz a vkusu. Zadní stěnu lze vytvořit z borky korkového dubu; na ni se mohou připevnit rostliny. Podle prostředí vitríny je potřeba vestavět topení. Topné podložky či kabely musí být termostaticky regulovatelné. U všech elektrických přístrojů je nutné dbát na bezpečnost, neboť ve vitrínách je vlhké prostředí. Vsazujete-li epifytický kmen, musíte jej dobře upevnit. Na dno vitríny byste měli volit obzvlášť strukturálně stabilní rostlinný substrát. V tomto případě se osvědčila směs zeminy pro květiny s keramzitem.

Orchideje v teráriu
Samozřejmě i terárium patří k vitrínám, jen výběr rostlin je poněkud omezen. Klimatické podmínky se přizpůsobují chovaným živočichům. Proto jsou orchideje vhodné do terárií nejen pro svou příslovečnou pevnost listů, pahlíz a kořenů. Nejprve je ale potřeba najít správné rostlinné společenství. Je nutné zvážit, jaké živočichy budete chovat, jak se stravují, jakou mají velikost a kolik váží.

Technická řešení můžete převzít tak, jak jsou popsána u vitrín. Poté, co si připravíte samotné terárium, zasaďte doprovodné rostliny. K nim patří fíkovník nízký (Ficus pumila) a jeho obzvlášť malý cv. ‘Minima’, kromě toho také Episcia, Fittonia, Spathiphyllum, Acorus a mnoho zelených bromelií. Šedé tillandsie jsou vhodné pouze pro chladná a zvlášť světlá terária. Na dně lze snadno pěstovat kapradiny, ale i epifytické vranečky (Selaginella) a pepřince (Peperomia). Čerstvě získané exempláře nejprve pozorujte. Svinky a plže, kteří byli zavlečeni společně s mechem a zeminou, zkontrolujte v noci s baterkou. Živočichové sloužící jako potrava se živí rostlinami, měli by sem být proto přineseni pouze v nejnutnějším množství, aby nežili dlouho, a nezpůsobili tak škodu. Pěstování není náročné, ovšem škůdci mohou představovat problém. Nelze použít jed, užitečné organismy mohou být nasazeny také jen v omezené míře, neboť se mohou stát potravou pro některá zvířata v teráriu. Preventivně musíte dbát na to, abyste vysazovali výhradně rostliny bez škůdců.

Paludárium
V paludáriu dochází ke spojení rostlin a zvířat, vody a země. Velikost takového zařízení určuje jeho využití. Zanedbatelné nejsou ani problémy s hmotností, které způsobuje akvarijní část. Obecně se počítá se třetinou vody a dvěmi třetinami půdy. Výška s nadstavbou je omezena výškou pokoje. V nadstavbě se nachází potřebná technika, jako např. filtry, vzduchovací motorky atd.

Díky vysoké vlhkosti vzduchu z vodní části můžete v paludáriu pěstovat tropické a subtropické rostliny. Délka dne a noci je odpovídající regulací udržována na konstantních dvanácti hodinách, teplota dosahuje 24 °C. Vedle pěstování vodních rostlin si můžete vytvořit i část bažin, která přechází v souš a nakonec i k epifytům. V horní části paludária, především v blízkosti světelného zdroje, je možné pěstovat rostliny vyžadující sušší podmínky.

I v tomto případě si musíte obstarat nejprve rostliny, pak teprve vodní a suchomilné živočichovy. Přitom je nutné dobře volit živočišné druhy pro nadzemní část, neboť býložravci - k nim se řadí i oblíbené tropické vodní želvy - nepřipadají v úvahu.

Cílem je vytvořit uzavřený systém, přičemž není snadné zajistit oběh vody s rozpuštěnými živinami, odpovídající teplotu, dostatečné množství vzduchu a světla. Zaručené recepty neexistují, neobejdete se bez důkladného pozorování živočichů a rostlin i opatrných regulačních zásahů. Trpělivost patří k nejdůležitějším vlastnostem pěstitele.

 

Orchideje - přesazování orchidejí

Jako všechny pomalu rostoucí rostliny chtějí být i orchideje co nejméně rušeny. Přesazujte je proto jen tehdy, když:
• není pro nové výhony v květináči dostatek místa,
• je povrch substrátu mazlavý nebo silně porostlý řasami,
• se substrát rozpadl nebo když zahnívají kořeny.
Přesazujte rostliny vždy, když začnou rašit, u rodu Phalaenopsis, když se začne tvořit tzv. srdíčko.


Příprava
• Připravte rostlinnou část substrátu, popř. ji navlhčete. Je-li rašelina přeschlá, pomůže jedno stříknutí prostředku na mytí nádobí (Jar) jako smáčedlo.
• Tři dny před přesazením orchideje vydatně zalévejte, zdravé rostliny ještě jednou pohnojte.
• Připravte nádobu pro rostlinu, vyčistěte ji, a pokud je to nutné, také ji vydezinfikujte, např. hypermanganem z lékárny.
• Rostliny prohlédněte, zda netrpí škůdci, pokud ano, v každém případě je zlikvidujte!
• Připravte si nářadí: ostrý nůž nebo nůžky na růže, jemný rozprašovač, konvičku na zalévání, ochrannou fólii, kromě toho vázací lýko, drát a tyčku a také drenáž z polystyrénu. U malých květináčů se kamínky štěrku postarají o snížení těžiště.

Pokračujte následovně

• Vyjměte orchideu ze staré nádoby, přitom se snažte co možná nejméně poškodit kořeny. Opatrně odstraňte volné zbytky starého substrátu, nikdy je ale neodtrhávejte!
• Řez (zkrácení) kořenů: všechny poškozené nebo nahnilé části beze zbytku odstraňte hladkým čistým řezem.
• Zásahy na rostlině: řezem odstraňte všechny nahnilé, poškozené listy květy a poupata.
• Dělicí zmlazovací řez: u sympodiálně rostoucích rostlin zachovejte alespoň tři zdravé pahlízy. Rozdělení proveďte vždy v místě větvení rhizomu (oddenku). Monopodiální orchideje a orchideje s podlouhlými hlízami s mnoha články a uzlinami je možné řízkovat.
• Nové květináče volte tak, aby v něm našly místo nejméně dva nové výhony (pahlízy). U monopodiálních volte nanejvýš o tři velikosti větší květináč (z deseticentimetrového květináče na třinácticentimetrový atd.).
• Je-li rostlina přivázána na epifytickém kmeni nebo borce, je třeba ji pevně připevnit. Použijte měkký substrát, např. Sphagnum (rašeliník), ale v malém množství. V nádobě poslouží háčky z drátů jako náhrada chybějících kořenů, opěrnou tyčku zapíchnete pro upevnění. Naplňte drenáží.
• Vsaďte orchidej. U sympodiálních orchidejí umístěte poslední výhon k okraji nádoby. Monopodiální a malé rostliny vysaďte doprostřed. Přidejte rostlinnou složku a přimáčkněte – tak pevně, aby se rostlina „nekývala“.
• Rostlinu zalijte, pokud je substrát suchý! To předem zjistěte zkouškou prstem.
• Místo zvolte tak, aby poskytovalo ochranu před přímým sluncem. Ochranu před vypařováním zajišťuje fólie nebo mulčovací plachetky; během prvních tří týdnů používejte rozprašovač, nezalévejte!
• Měkké, nové výhony chraňte před šneky, mšicemi a hnilobou.
• Po vytvoření nových kořenů odstraňte fólii. Dále použijte hnojivo „na list“, po dvou až třech měsících opět normálně pravidelně hnojte.

 

 

Orchideje - výživa orchidejí

I když se orchideje řadí mezi skromná stvoření, i ony stejně jako všechny ostatní rostliny potřebují živiny. Přitom mají určitou zálibu ve skladbě potravy.
Kromě oxidu uhličitého a vody potřebují orchideje stejně jako všechny rostliny živiny. Dusík (N), fosfor (P), kalium (K) se považují za základní živiny, síra, vápník, hořčík za sekundární živiny, železo, mangan, měď, zinek a další se nazývají stopové prvky.


Epifyty dostávají vzduch bez problémů, horší je to ale s vodou a živinami. K tomu používají vzdušné kořeny, částečně také listy. Nabídku živin je nutné rychle využít. Déšť po bouřce bohatý na dusík, voda s prachem a živinami, která stéká po kůře, nebo produkty rozkladu rostlinného a živočišného světa jsou vždy k dispozici jen krátkodobě. Orchideje nemají vysoké nároky na živiny a vysoké dávky hnojiva jim mohou dokonce uškodit.

S mírou, ale pravidelně
Růst je ovlivňován nejméně dostupnou živinou, tzv. faktorem minima. Ten rozhoduje o dobrém prospívání. Nedostatek jedné živiny nemůže být vyrovnán přebytkem jiné. Nedostatky se ovšem neobjevují spontánně a je těžké je rozpoznat. Orchideje rostou pomalu, příčiny a následky proto bývají od sebe časově velmi vzdálené. Při pěstování je tedy důležité, abyste jim předcházeli. Pravidelné a vyvážené doplňování je důležitější než krátkodobá a jednostranně vysoká koncentrace živin. Kořeny jsou zodpovědné především za příjem živin. Jejich poškození proto také patří k hlavním důvodům nedostatečného růstu orchidejí, což ovšem neplatí pro nedostatek živin.

V substrátech orchidejí se nacházejí živiny podle druhu vazeb. Některé se ve vodě rozpouštějí, jsou tedy po zalití ihned k dispozici. Rostlina je tedy může přijímat snadno. Do substrátů orchidejí se často přidávají jen minerální hnojiva, základní a doplňková. Jiné živiny jsou vázány na částečky humusu nebo minerálů nebo musí být např. nejdříve zpracovány mikroorganismy nebo kyselinami. Čím méně živin lze získat ze substrátu, tím více se jich musí dodat jako hnojivo.

Správná hodnota pH
Hodnota pH substrátu udává, zda je půda kyselá nebo alkalická. Hodnota pH 7 označuje neutrální půdu, hodnoty vyšší než 7 udávají, že se jedná o půdu zásaditou, hodnoty méně než 7 signalizují půdu kyselou. U orchidejí by se měla hodnota pH pohybovat rozmezí 4,5 až 5,5, lze tedy říci, že orchideje mají rády lehce kyselou půdu. Díky vápníku je možno zvýšit hodnotu pH u příliš kyselých substrátů (např. rašelina, kůra). I voda s obsahem vápníku přináší u kyselých substrátů pozitivní efekt. Pouze vhodné hodnoty pH umožňují příjem živin.

Hnojiva pro orchideje

Existují různá hnojiva pro orchideje s ohledem na speciální nároky na složení živin. Taková nabízejí mnohé firmy. Stačí je použít při každém třetím zalévání nebo podle údajů výrobce. Přitom je nutné dbát na správné dávkování. Doplňková hnojiva se stopovými prvky by se měla přidávat dvakrát do roka, na začátku a na konci růstové periody (např. s GABI Mikro T nebo COMPO hnojivo se stopovými prvky).

Vápník (v podobě CaCO3) byste jako živinu měli přidávat nejméně jednou za půl roku, a sice na 10 cm výšky květináče 1 čajovou lžičku, jinak podle potřeby.

Využití organických hnojiv závisí na míře života v půdě, tedy na tom, jak mikroorganismy a rozkladači živiny nejprve upraví, tedy připraví k použití. Organická hnojiva se proto doporučují jen pro organické substráty.

 

 

Orchideje - pěstování orchidejí ve skleníku

Pro většinu přátel orchidejí zůstává skleník bohužel pouhým snem, ať už z finančních či časových důvodů nebo jen pro nedostatek místa. Pro ty, kteří se nakonec stanou jeho majiteli, se skleník často stává noční můrou. Ten, kdo léta úspěšně pěstoval orchideje za oknem, bude skleníkem zklamán. Malé skleníky mohou umožnit optimální podmínky pro orchideje, ale také pro škůdce a chyby při pěstování.

 

Orchideje


Ne každý malý skleník z obchodu lze použít pro orchideje, každý se ale může stát jejich „letním bytem“. Skleníky pro orchideje musí být dobře izolované (dvojité zasklení, komůrkové plexisklo, polykarbonáty 16 mm) a mít pevnou, nezamrzající podlahu. Další zkušenosti z praxe:

• Stanoviště by mělo být chráněné před větrem a vhodná je orientace skleníku na jihozápad.
• Nezáleží na tom, zda je konstrukce skleníku vyrobena z hliníku, oceli nebo ze dřeva. Na aluminiové nosníky, které jsou ze statických důvodů profilované, však lze připevnit závěsné rostliny, mřížky apod.
• Alespoň 20 % celkové skleněné plochy musí sloužit k větrání (dveře, okna).
• Pro pěstování orchidejí musí mít skleník možnost vnějšího nebo vnitřního stínění. Optimální, ale náročné na instalaci jsou výsuvné clony.
• Topení by nemělo způsobovat vysokou teplotu povrchu (suchý vzduch!), nejvýhodnější jsou teplovodní trubky.
• Vhodné je elektrické topení s větrákem zapnutým na pomalý chod.

Jako velmi vhodné se ukázalo rostoucí „živé“ stínění, které zároveň zvyšuje vlhkost vzduchu. Vhodnými skleníkovými rostlinami jsou odrůdy vinné révy (např. ‘Červený Bosskop’), mučenky (Passiflora edulis, Passiflora caerulea nebo Passiflora quadrangularis), Aristolochia grandiflora nebo Aristolochia littoralis, fíkovník nízký (Ficus pumila) a některé filodendrony. Některé z uvedených rostlin neztrácejí listy ani v zimě, což má za následek nedostatek světla. Jednou za rok je tedy nutné rostliny dobře prostřihat.

Podlaha skleníku by neměla být vybetonovaná, nejlepší je zpevnit pouze cestičky. Pro optimální pěstování by květináče měly stát na stole s mřížkovou podložkou ze dřeva (samozřejmě bez ochranného prostředku na dřevo) nebo kovu. Další možnost nabízejí podlažní nebo závěsné stoly. Stoly by neměly být širší (hlubší) než 90 cm, protože pak nelze všechny rostliny dobře pozorovat.

Výběr rostlin a jejich ochrana
Při vysoké vlhkosti vzduchu ve skleníku lze orchideje připevnit na větve korkového dubu, vinné révy nebo tvrdého dřeva. Umělá lýka či nylonové punčocháče se hodí jako vázací materiál. Osvědčily se hliněné trubky naplněné vodou, která se vypařuje jejich propustnou stěnou. Takové trubky jsou k dostání pouze u pěstitelů orchidejí. Díky účinkům slunce stoupá teplota ve skleníku mnohem rychleji než v bytě nebo venku. Pouze vysoká vlhkost vzduchu chrání orchideje před přehřátím.

Ten, kdo si přinese domů orchidej, musí myslet na to, že teprve společenství s ostatními rostlinami umožní optimální pěstování. Skleník by tedy neměl být poloprázdný. Některé orchideje je vhodné doplnit listnatými rostlinami (i jednoletými) či dokonce zeleninou. Dýchání všech rostlin přináší potřebnou vlhkost vzduchu, která je pro společenství přínosem.

Pro orchideje jsou výhodné i dříve používané zemljanky a skleníkyjapanky“ z pařeništních oken. Dopad světla není sice nijak vysoký, ale vedení vlhkosti vzduchu a teploty je lepší. Také lze ušetřit náklady na topení.

Samozřejmě existuje rozdělení skleníků na chladné, temperované a teplé. Výběr rostlin se řídí podle teplotních podmínek. K nepřátelům orchidejí ve skleníku patří vedle vlnatek, červců a stíněnek především plži. V zimě se mohou na sběr pylu vydat také myši. Houbová a bakteriální onemocnění podporuje vysoká nebo nízká teplota. Vhodným opatřením je správná teplota a dostatečný pohyb čerstvého vzduchu.
 

Komentáře

Přidat komentář

Opište, prosím, kontrolní kód:  Kontrolní kód

Přehled komentářů

Žádné komentáře